Vitamin K2: Krutý přítel kostí a srdce

Dlouhou dobu se vitamin K2 považoval za méně důležitý než K1, především kvůli jeho nižšímu obsahu v běžné stravě. Teprve v 70. letech 20. století japonský výzkumník Dr. Weston Price objevil souvislost mezi tradičními japonskými potravinami bohatými na K2 (zejména natto) a nižším výskytem osteoporózy a srdečních onemocnění v některých regionech Japonska. Toto zjištění odstartovalo novou éru výzkumu vitaminu K2 a jeho role v lidském zdraví.

Biochemie a formy vitaminu K2

Vitamin K2, známý také jako menachinon, existuje v několika formách, které se liší délkou své postranní řetězce. Nejdůležitější jsou MK-4 a MK-7. MK-4 se nachází především v živočišných produktech a má kratší biologický poločas, zatímco MK-7, který se vyskytuje v fermentovaných potravinách, má delší biologický poločas a vyšší biologickou dostupnost.

Klíčovou funkcí vitaminu K2 je aktivace proteinů závislých na vitaminu K, zejména osteokalcinu a matrix Gla proteinu (MGP). Osteokalcin je nezbytný pro ukládání vápníku do kostí, zatímco MGP zabraňuje ukládání vápníku v měkkých tkáních, jako jsou cévy. Tato duální role činí z vitaminu K2 unikátní nutrient, který současně podporuje zdraví kostí a kardiovaskulárního systému.

Vitamin K2 a zdraví kostí

Jednou z nejlépe prostudovaných oblastí účinku vitaminu K2 je jeho vliv na zdraví kostí. Vitamin K2 aktivuje osteokalcin, protein nezbytný pro správnou mineralizaci kostí. Bez dostatečného množství aktivního osteokalcinu se vápník nemůže efektivně vázat do kostní matrix, což vede k nižší hustotě kostí a zvýšenému riziku osteoporózy.

Několik klinických studií prokázalo pozitivní účinky suplementace vitaminem K2 na hustotu kostní hmoty a snížení rizika zlomenin. Například japonská studie z roku 2013 zjistila, že ženy po menopauze, které užívaly vitamin K2 (MK-7) po dobu tří let, měly významně nižší ztrátu kostní hmoty ve srovnání s kontrolní skupinou. Další studie ukázaly, že vitamin K2 může být účinný i v kombinaci s vápníkem a vitaminem D, což naznačuje potenciál pro komplexní přístup k prevenci osteoporózy.

Kardiovaskulární benefity

Kromě podpory zdraví kostí má vitamin K2 pozoruhodné účinky na kardiovaskulární systém. Jeho role spočívá především v aktivaci matrix Gla proteinu (MGP), který zabraňuje ukládání vápníku v cévních stěnách. Tento proces je klíčový pro prevenci arterosklerózy a kalcifikace cév, které jsou hlavními rizikovými faktory pro srdeční onemocnění.

Rotterdamská studie, rozsáhlá epidemiologická studie publikovaná v roce 2004, ukázala, že vyšší příjem vitaminu K2 byl spojen s nižším rizikem kalcifikace aorty a úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. Účastníci s nejvyšším příjmem vitaminu K2 měli o 52 % nižší riziko kalcifikace aorty a o 57 % nižší riziko úmrtí na srdeční onemocnění ve srovnání s těmi s nejnižším příjmem. Tyto výsledky zdůrazňují potenciál vitaminu K2 jako důležitého faktoru v prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Potenciál v prevenci rakoviny

Nejnovější výzkumy naznačují, že vitamin K2 může hrát roli i v prevenci některých typů rakoviny. Několik studií in vitro a na zvířatech ukázalo, že vitamin K2 může inhibovat růst rakovinných buněk a indukovat jejich apoptózu (programovanou buněčnou smrt). Zvláště slibné výsledky byly pozorovány u hepatocelulárního karcinomu, rakoviny prostaty a některých typů leukemie.

Japonská studie publikovaná v Journal of the American Medical Association v roce 2006 zjistila, že suplementace vitaminem K2 u pacientů s hepatocelulárním karcinomem po chirurgické léčbě vedla k významnému snížení recidivy onemocnění a zlepšení celkového přežití. Přestože jsou tyto výsledky povzbudivé, je třeba dalšího výzkumu k plnému pochopení protirakovinných účinků vitaminu K2 a jeho potenciálního využití v onkologii.

Zdroje a suplementace

Přirozené zdroje vitaminu K2 zahrnují fermentované potraviny jako natto (fermentované sójové boby), některé sýry (zejména holandské sýry jako gouda) a máslo z mléka krav krmených trávou. Menší množství lze nalézt také v některých živočišných produktech, jako jsou vejce a maso. Nicméně, vzhledem k omezenému výskytu v běžné stravě, zejména v západních zemích, se stále častěji diskutuje o potřebě suplementace.

Doporučené denní dávky vitaminu K2 nejsou oficiálně stanoveny, ale většina studií používá dávky v rozmezí 45-360 µg denně. Při suplementaci je důležité rozlišovat mezi formami MK-4 a MK-7, přičemž MK-7 je obecně považována za účinnější díky své vyšší biologické dostupnosti a delšímu biologickému poločasu. Je také důležité poznamenat, že vitamin K2 je rozpustný v tucích, takže jeho absorpce je lepší, pokud je užíván s jídlem obsahujícím tuky.

Budoucnost výzkumu a klinické aplikace

Výzkum vitaminu K2 je stále v počátečních fázích ve srovnání s mnoha jinými nutrienty, ale rychle se rozvíjí. Probíhající studie se zaměřují na jeho potenciální roli v léčbě diabetu, Alzheimerovy choroby a dalších chronických onemocnění. Zvláštní pozornost je věnována synergickému účinku vitaminu K2 s dalšími nutrienty, zejména vitaminem D a vápníkem.

Jednou z nejslibnějších oblastí výzkumu je využití vitaminu K2 v prevenci a léčbě osteoporózy. Některé země, jako je Japonsko, již schválily použití vysokých dávek vitaminu K2 (MK-4) jako léku na osteoporózu. V Evropě a Severní Americe probíhají klinické studie, které by mohly vést k podobným schválením v budoucnu.

Dalším zajímavým směrem výzkumu je role vitaminu K2 v orálním zdraví. Předběžné studie naznačují, že vitamin K2 může podporovat remineralizaci zubů a zdraví dásní, což otevírá nové možnosti v zubní prevenci a péči.

Vitamin K2 představuje fascinující příklad toho, jak dlouho přehlížený nutrient může získat na významu díky novým vědeckým poznatkům. Jeho jedinečná schopnost podporovat zdraví kostí a současně chránit kardiovaskulární systém z něj činí slibného kandidáta pro preventivní medicínu a léčbu mnoha chronických onemocnění. S pokračujícím výzkumem a rostoucím povědomím o jeho důležitosti můžeme očekávat, že vitamin K2 se stane klíčovou součástí doporučení pro zdravou výživu a prevenci onemocnění v nadcházejících letech.